Víte, co vás dělí od pohodové jízdy, sešlápnutí brzdy, nárazu, nebo včasného zastavení? Tím co rozhodne je reakční a brzdná dráha, přesněji jejich délka. Každý řidič by měl vědět o několika základních faktorech, které je zásadně ovlivňují.
Brzdná dráha
Co znamená v praxi a jak si ji v každodenních situacích představit? Největší proměnnou je rychlost. Když se zdvojnásobí rychlost vozu, vzroste jeho brzdná dráha na čtyřnásobek. Délka brzdné dráhy je velice citlivá na rychlost, kterou se vůz pohybuje. I malé zvýšení rychlosti se dramaticky promítne do délky jeho brzdné dráhy.
Reakční doba řidiče
Dle klinických studií a analýz dopravních nehod soudními znalci je uváděn průměrný reakční čas 1,6 vteřiny. Reakční čas lze jen velmi těžko zlepšit, ale zato lze snadno zhoršit nepozorností, únavou, nebo například věkem či nemocí. Nemluvě o ovlivnění požitím alkoholu nebo jiných drog. Negativně je také ovlivněn špatnou viditelností.
Technická prodleva vozidla
Ačkoliv menší, stále podstatnou roli hraje také technická stránka brzdění. Zde se prodleva pohybuje následovně:
Kapalinové brzdy osobních vozidel 0,12 až 0,2 vteřin
Vzduchové brzdy 0,37 až 0,6 vteřin
Vzduchové brzdy jsou používány především v nákladních vozidlech. Proto rozhodně není bezpečnou situací, když za vámi v těsném závěsu jede kamion. Jejich řidiči často tvrdí, že přes osobní auto vidí a reagují ve stejný okamžik jako jeho řidič. Ale i při stejné rychlosti reakce obou řidičů má nákladní vozidlo výrazně pomalejší (oproti osobním vozidlům 3-násobnou) technickou prodlevu brzd. Přihlédneme-li ještě k celkové vyšší hmotnosti nákladního vozidla proti vozidlu osobnímu, je taková srážka jednoznačně devastující.
Při rychlosti 160km/h urazíte 80m než vůbec začne vaše vozidlo brzdit!
Čím větší rychlostí se vozidlo pohybuje, tím delší dráhu za tuto “reakční dobu” urazí. Pro představu, průměrná reakční doba řidiče a osobního vozidla dohromady je dle výzkumů 1,8 vteřiny.
- Při rychlosti 50 km/h je to 25 metrů.
- V rychlosti 90 km/h činí 45 metrů.
- Při jízdě po dálnici 130 km/h je to už velice úctyhodných 65 metrů.
Teď si představte někoho, kdo spěchá a jede 160 km/h. Tady reakční vzdálenost činí celých 80m! A to nezapočítáváme další proměnné jako je zmíněná únava nebo špatné počasí.
Čas a rychlost je neúprosná kombinace
Jen jako alarmující zajímavost uvádíme dráhu zastavení vozidla, tedy součet reakční a brzdné dráhy, z rychlosti 200 km/h, která za podmínek suché asfaltové vozovky generuje délku 260 metrů, což je pro lepší představu téměř délka 3 fotbalových hřišť. To celé, z pohledu času, trvá řidiči i vozidlu dlouhých 7,6 vteřiny.
Podstatným faktorem vyvolávajícím tyto krizové okamžiky je i vnímání rychlosti řidičem. Nová vozidla dávají řidiči pocit, že i při vyšších rychlostech se to „vleče“. Řidič proto má tendenci k překračování povolené rychlosti. Myslete proto na možné dopady, když překračujete rychlost.