Podle policejních statistik drží zima jedno nechvalné prvenství – co do počtu srážek aut se zvěří, patří mezi „nejplodnější“ období. „Srna index“, který vydalo Centrum dopravního výzkumu, dokonce udává, že ke srážce auta se zvěří došlo loni na každém 6. kilometru tuzemských silnic. Brzký soumrak a potravu hledající zvěř jsou na silnicích proklatě nebezpečná kombinace. I přesto se na takovou situaci můžete zkusit připravit, stačí absolvovat losí test.

Losí, wapiti, s divočákem – ať už se tomuto testu říká jakkoli, jeho cíl je vždycky stejný: prověřit stabilitu vozu a schopnost podvozku rychle manévrovat. Co země, to přirozeně jiná „chlupatá překážka“ v provozu. V Austrálii se tak primárně testují auta na střet s klokanem, v Americe zase s jelenem wapiti, v Německu s divočákem. Asi nejznámější je však pojem losí test, který se rozšířil ze Švédska. Právě setkání s tímto místním obřím sudokopytníkem totiž bývá za volantem otázkou života a smrti. Většina vozů se s tímhle mnohdy až třímetrovým zvířetem může jen těžko měřit a místo, aby ho srazila, losovi jen podrazí nohy a během vteřiny se tak 300 až 700 kilo živé váhy valí přímo na posádku. „Na tuzemských silnicích pochopitelně potkáte spíše drobnější zvěř – zajíce, kočky, psy, u kterých vám divoké manévrování na namrzlé vozovce spíš uškodí, zde doporučujeme, krizově brzdit a eliminovat možné riziko ztráty stability vozidla. I v případě malých vozidel při střetu s kancem, či srnčím vyhrává konstruktér vozidla. V případě větší a těžší zvěře (kůň, jelen či skot) a samozřejmě člověka, už se vyplatí znát schopnosti svého auta a umět správně zareagovat,“ vysvětluje šéflektor na hradeckém polygonu Martin Trpkoš s tím, že právě losí test patří k jedné z krizových situací, které na polygonu trénují.

Ačkoli na internetu najdete mnoho testovacích videí přímo s figurínou losa, divočáka či klokana v životní velikosti i váze, standardně se tento test provádí mezi kužely, ze kterých je postaveno ukázkové „esíčko“. Zkrátka dráha, kterou musí řidič opsat, aby domnělou překážku jen těsně minul. Úspěšnost auta v tomto manévru přitom ovlivňuje řada faktorů – ať už samotná konstrukce podvozku nebo přítomnost elektronických asistentů. „ABS a ESP je u dnešních aut samozřejmostí, je však důležité naučit se s nimi správně zacházet a poznat jejich možnosti a především limity. Ideálně dříve, než vám srnka skončí pod koly,“ doplňuje Martin Trpkoš.

Neváhejte, nejbližší termín kurzu Bezpečné jízdy, kde zažijete nejen losí test, najdete v sekci KURZY.